Dilatace (roztažnost) látek
Ve fotogalerii je zachycena dilatace (roztažnost) silničního mostu přes řeku Rokytnou a dilatace kolejnic u vlakové vlečky z rakšického nádraží v zimě a v létě. Protože je tento jev známý,  je potřeba s roztažností počítat již při konstrukci a následné stavbě. Dilatační spára vozovky mostu je provedena dobře, avšak krycí plech této spáry na chodníku byl vyroben širší než měl být. Při jeho výrobě právě s touto dilatací neuvažovali a kryt se při letních teplotách zdeformoval. U mezery mezi kolejnicemi je patrné „zkrácení“ o 15 mm při délce kolejnice 25 m.

Josef Škoda

Fotogalerie: Dilatace (roztaznost) látek


Skupenské teplo tání vody
Ve fotogalerii jsou zachyceni žáci při měření skupenského tepla tání vody. Je třeba led teploty 0 °C a horká voda teploty 100 °C. Vlastní měření musí proběhnout rychle kvůli úniku tepla a kvůli přesnosti měření. Části žáků se podařilo ověřit tabulkové hodnoty s minimální odchylkou, někteří žáci se však od správného výsledku lišili o desítky procent. Avšak i to patří k fyzikálnímu zkoumání.

Josef Škoda

Fotogalerie: Skupenské teplo tání vody

Elektrické pole
Pojem elektrické pole se velmi obtížně teoreticky vysvětluje. Velmi stručně řečeno - je to prostor kolem zelektrovaného tělesa, ve kterém se projeví silové účinky na jiné těleso, které se v tomto poli nachází. Ve videu „Tvar siločar elektrického pole“ je znázorněn průběh siločar, které tvar tohoto pole znázorňují. Ve videu „Živé elektrické pole“ je kromě tohoto tvaru znázorněn také pohyb drobných částeček mezi kladným a záporným pólem zdroje. Pokus se provádí s dětskou krupicí, která se nasype na tenkou vrstvu stolního oleje. Tento pokus mimo to modeluje také pohyb částic (elektronů či iontů) v běžném elektrickém obvodu, kdy elektrické pole působí na částice v tomto poli a kdy se všechny částice pohybují současně (ne postupně). Při tomto pokusu poukazujeme na bezpečnost při zacházení s elektrickými přístroji, které jsou připojeny do rozvodné sítě o napětí 230 V, kdy přítomná elektřina není vidět, avšak při kontaktu rukou nebo jinou částí těla s neizolovanou (tzv.živou) částí, může způsobit závažný úraz.

Josef Škoda

Videa:
Tvar siločar elektrického pole (AVI)
Tvar siločar elektrického pole (WMV)
Živé elektrické pole (AVI)
Živé elektrické pole (WMV)


Měření tření 2014 a Ověření Ohmova zákona 2014
Ve fotogalerii v položce „Měření tření 2014“ jsou zachyceni žáci 7. ročníku při měření smykového tření a při stanovení součinitelů smykového tření v klidu a při pohybu na různých stykových plochách. Při těchto měřeních jsme využívali připravené DUMy. (DUM = digitální učební materiál.) Dospěli jsme k zajímavým výsledkům, někdy byly velmi přesné – odpovídající tabulkovým hodnotám, někdy jsme se však zásadně lišili. Cílem však je propojení teorie s praxí a získávání žákovských kompetencí podle ŠVP. V položce „Ověření Ohmova zákona 2014“ jsou zachyceni žáci 8. ročníku při vlastním měření elektrických veličin. Učí se manipulovat s elektrickými měřicími přístroji, vyhodnocovat měření a opět srovnávat teorii s praktickými výsledky. A také srovnat sami sebe se G.S.Ohmem, který toto měření prováděl asi před 180 lety s mnohem skromnější technikou.

Josef Škoda

Fotogalerie:
Ověření Ohmova zákona
Měření tření

Ve fotogalerii jsou žáci při práci s laboratorními váhami. Žáci se učili s váhami zacházet, mnohým žákům nejprve dělalo problém vůbec váhy vyvážit (je to dost ošidné na zručnost i na přesnost), pak zjišťovali hmotnost různých těles (hliníkového válečku, kádinky, kádinky se 100 ml vody, pilníků) s přesností na 0,5 gramu. Neustále uplatňujeme požadavek, aby školní teorie byla podložena praktickým měřením.

Mgr. Josef Škoda

Fotogalerie:
Vážení

Abychom naplňovali spojení teorie s praxí vyrobili jsme pro názornost skutečný model 1 m3 z polystyrenu, který je složený ze dvou dílů, kvůli tomu abychom prošli dveřmi. V blízkosti této kostky si každý uvědomí, jak velký prostor tento 1 m3 zaujímá. Ve fotogalerii jsou dále zachyceni žáci při pokusech s magnety a při znázorňování magnetického pole, při měření prodloužení pružiny v závislosti na jejím zatížení s následnou konstrukcí grafické závislosti a při ověřování rovnováhy na páce. Žáci tyto činnosti vykonávají rádi a se zaujetím (to je velmi zřetelné). Uplatňujeme požadavek, aby školní teorie byla podložena praktickým měřením nebo pozorováním a naopak abychom z praktického měření nebo pozorování vyvodili určité poznatky. Tím naplňujeme žákovské kompetence.
Mgr. Josef Škoda

Fotogalerie:
1 m3
Magnety
Páka
Pružina

Obětavý Petr poskytl svůj starý mobil ke zjištění poznatku, zda-li se šíří zvuk pod recipientem vývěvy, kde je vzduchoprázdno. Na začátku pokusu nebylo jisté, jak se bude chovat displej mobilu – vydrží nebo nevydrží. Proto oceňujeme odvahu Petra Zoufalého. Ověřili jsme, že se zvuk ve vakuu nešíří.

Fotogalerie: Petrův mobil pod recipientem

Žáci se ve fyzice učí o fyzikálních veličinách (vlastnostech těles, které se dají měřit) a jejich jednotkách. Podvědomě a přirozeně přijímáme běžně zavedené a používané míry. Málo se připomíná tzv. český loket (59 cm), který se používal téměř 400 let.

Fotogalerie: Český loket

Jedná se o jev, kdy ledem projde tenký drát, který je na koncích zatížený závažími. Pod drátem vlivem zvýšeného tlaku led roztaje, vzniklá voda nad drátem opět zmrzne, a to vlivem tepelné výměny s okolním ledem.
Ve fyzice provádí také žáci měření a zjišťují poměry v elektrických obvodech. V optice mimo jiné zkoumají zobrazování pomocí čoček. A obětavý Petr poskytl svůj starý mobil ke zjištění poznatku, zda-li pak se šíří zvuk pod recipientem vývěvy, kde je vzduchoprázdno. Závěr je, že se zvuk ve vakuu nešíří.
Ve skleníku používáme fyzikální jev spojených nádob. Spojené nádoby jsou dvě nádoby, které jsou spojeny u dna, přičemž jsou hladiny ve stejné výši. Běžně se u dna nádoby vytvoří otvor, který se spojí s otvorem u dna druhé nádoby. Tím se ovšem poškodí. Výhodnější řešení situace je to, které vidíte na snímcích. Podmínkou však je, že před ponořením obou konců do sudů musí být hadice naplněna vodou a nesmí se do ní dostat vzduch. Vznikl by tak tzv. „vzdušný pytel“, který by průtok vody znemožnil.

Mgr. Josef Škoda

Fotogalerie: Regelace ledu

Brownův pohyb
Žáci se v hodinách přírodopisu a fyziky seznamují s Brownovým pohybem, což je neuspořádaný a neustálý pohyb částic v látce. Více teorie například na: http://fyzweb.cz/materialy/aplety_hwang/brown/gas2D/gas2D_cz.html
Naše škola je vybavena mikroskopem, který zvětšuje až 1600krát. Za pomoci digitální kamery, kterou jsme vsunuli do okuláru mikroskopu, jsme pořídili následující soubory při různém zvětšení. Ostrost pohybujících se částic je ovlivněna jejich vlastním tvarem, jejich polohou v prostoru a následným digitálním zpracováním. Nicméně charakter pohybu částic je jednoznačný.

Videa ke stažení:
Brownův pohyb 400
Brownův pohyb 1600

trepka velká
Základní údaje o trepce velké jsou uvedeny v každé učebnici přírodopisu nebo biologie.
V souboru „Tanec trepek“ je zajímavý pohled na krouživý způsob pohybu trepek v omezeném prostoru, ne nepodobný pohybu některých savců v klecích, a srovnání velikosti trepky s velikostí lidského vlasu. Tento vlas měl průměr 30 mm, což je 0,03 mm.
V souboru „Kolonie trepek“ je patrné, že trepky žijí pospolitě. Zřejmě jsou zachyceny v čase přijímání potravy.

Videa ke stažení:
Kolonie trepek
Tanec trepek

Mgr. Josef Škoda